To je tak když se prostě ráno probudíte.
A víte, že tohle bude skvělej den.
Totálně bez důvodně. Jeden z mnoha dní, vlastně úplně stejnej a přesto něčím jinej.
Foceno v magickej čas někdy mezi sedm nula nula a sedm deset
Nevím jak to, ale když mám jen tak z ničeho nic dobrou a euforickou náladu jsem nemotornější než obvykle. Všechno mi padá, motám se do sluchátek, mám na tváři divnej výraz a občas někoho pozdravim jak třináctka přiopilá Friscem. Je to šílený. Moc. Jsem odvážný mladý muž na létající hrazdě.
Tímhle jsem ráno začla. Good choice. Really.
Začalo to ráno probudil jsem se v tmavé králičí noře,
byl jsem zapnutý a hladový, ale bylo mi docela dobře
koupelna byla špinavý přístav na okraji Buenos Aires
vana byla hrob a voda hlína...
....už musím jít.
Čekám až tě potkám. A ty děláš to samý.. Jednou, až budu mít koule točit na písničky s českým textem, na to natočím nějaký rádoby alternativní a umělecký video. Bude to..šílený. Fixa je hodně velká srdcovka, na jejich koncertech jsem uletěla už 4krát. A nekončím. A hádejte co! Včera mi došel dopis. Od teď si budu s některejma lidma dopisovat. A jsem z toho happy as a lark!! Takový předávání energie a malejch vlastních filozofií tragédií prostřednictvím papírů v obálce se známkou. Ta radost těšit se, až těch dopisů bude víc. Je to hmotný, ne napsaný v počítači a zobrazený na monitoru. cesta zpátky, poštovní známky, obálky, poštovní schránky. Adresy. reální lidi. Žádná virtuální iluze. Našla jsem další z věcí, ze které bych chtěla aby se skládal můj život. Někdy sepíšu seznam věcí, ze kterejch chci aby se skládal můj život. Budu na něm pracovat klidně i několik tejdnů. Měsíců. Let. Zbožňuju seznamy.
Zima přichází rychle.
Nesněží tu.
Jinde ano.
Obávám se, že mě podzim opustí rychleji než jsem čekala.
Venku dnes prší celý den (já vím, všechny vás jistě zajímá jaký je u nás počasí.) a je to v tom nějakej druh krásy, svetrový počasí, nostalgie a příjemná únava. Takový počasí mi připomíná foťáky na film. neptejte se mě proč, ale pohled z okna ve mně vyvolává podobnou atmosféru jako fotky focený na film.
Deštivý dny řadím v žebříčku okamžiků, který se nejlépe hodí k poslouchaní hudby, hned za osamělý noci, který jsou na místě prvním. Nevím proč, ale v noci zní všechno nějak víc důležitě. jen vy, vaše zmatený myšlenky a The xx. To je má oblíbená večerní společnost. V dešti jsou to starý věci. Starý věci jsou krásný.
Ráda ty fotky upravuju aby se trochu podobaly fotkám z analogu. Foťák na film je můj velkej sen. Šetřím si na Dianu F+.
Ani nevíte jak krásnej moment je, když posloucháte nějaký playlist na 8tracks a najednou uslyšíte Nirvanu. Zrovna nedávno mi bylo skoro do breku z toho, jak mi bylo líto, že mě tak rychle opustila. A najednou.. najednou slyším Oh Me z MTV Unplugged a zastaví se svět.
Srdce mi buší a já vím, že je tu stále se mnou.
Že mě nikdy neopustila.
Že je stále ta nejdůležitější kapela v mým životě.
Díky.
Mám spoustu optimistickejch podzimních fotek, jednu jste měli možnost vidět už v minulým článku,,.třeba někdy přidám i ten zbytek..někdy, možná. Teď si užívám dnešního krásně ošklivýho dne.
Jsem sama doma.
Nic víc než hudbu a bubnující kapky deště momentálně nepotřebuju.
Ten moment, kdy zjistíte, že máte posraný snad všechny předměty ve škole.
Ten moment, kdy vymyšlený příběhy jsou zajímavější jak skutečnost.
Ten moment, kdy máte chuť fláknout hlavou do stěny. (a nebo o stůl, vyberte si,)
Jó, nějak jsem už ze všeho unavená. Ráda poslouchám tu samou písničku pořád dokola, rozpouštím se z roztomilejch věcí, v duši mám klid a usínám při učení. Mám chuť sedat si na zem kdykoliv a kdekoliv a zavírat oči. Kdyby se mě teď někdo zeptal jak se mám, byla by to asi ta nejtěžší otázka, kterou mi v poslední době může dát. Mění se to. Z totální beznaděje mě může do totální euforie vyhodit i nějaká hloupá maličkost a srazit hlavou zpátky k zemi mě dokáže kdejaká nepodstatná kravina. takže se mám vlastně dobře, protože..se aspoň trochu něco neděje. Vždycky jsem preferovala zmatek před prázdnotou.
A je tu jedna písnička. Vlastně, je tu velká spousta písniček. A jedna z toho velkýho spousta písniček tak nějak popisuje jednou větou jednu situaci, která nemá zatím moc dlouhý pokračování. Její pokračování je jen v mý hlavě.
Mám ráda roztomilý věci. A nejen věci.
With my hands covering both of my eyes I am too scared to have a look at you now
Miluju tyhle prosluněný teplejší začátky podzimu, na zemi je už spadaný žlutý listí, stromy hrají všema barvavama a ve vzduchu je cítit jakási nostalgie a celý je to nějak zvláštním způsobem inspirativní.
(Vím, že se to sem dá vložit i přes ten html kód, kterej se dá na LukBuku získat, takže když se na tu fotku klikne hned vás to hodí na ten Lookbook, ale vůbec nevím, kam to sem mám vložit :D )
Nový boty, aneb jak si bude malá Lůca hrát na velkou dámičku -,- Má chůze je proto celkem pomalá, nohy mě bolí ještě teď, ale zase jsem aspoň o kousek vyšší. Jó, zvykej si děvče.
(Man)Darinka♥
Na světě je zase trochu hezky, věci se začínaj uspořádávat, dnešní aninehodina v parku s (man)Darinkou a Janis byla super, slunko hřálo a závěrka fotoaparátu vesele cvakala, což asi J. trošku trápilo, protože nevím, jestli na světě existuje věc, kterou by nesnášela víc jak focení. Když se v její blízkosti objeví foťák, chová se tak, že to vypadá, jako by se nejradši chtěla zahrabat někam hodně hluboko pod zem ( a myslím, že takovou myšlenku v hlavě vážně má.)
O božským počasí ani nemluvím.
Aomyšlenkáchnajednohozmýchbudoucíchmanželů,kteréhosivezmu,pokudbuduchtítmítroztomilýděti.(ježiš no a co, že mám seznam potenciálních budoucích manželů.)
A nesnáším židle ve škole, skoro vždycky se mi povede sednout si na nějakou mimořádně rozdrbanou a rozervat si o to silonky. Moje spotřeba punčoch celkem stoupá, nechci ani vědět, kolik za ně vyhodím peněz, když jsou jedny v podstatě tak na jedno/dvě použití.
Roztomilý věci jsou super. Třeba Sun od Two Door Cinema Club je děsně roztomilá písnička, stejně jako Alex Trimble s těma nejbožejšíma vlasama. Vždycky, když potřebuju rozveselit, aspoň trošku, tak si pustím Sun. jen slyším to 'Ocean Blue, what have I done to you?' a hned vím, že všecko není tak ztracený. A pokud vše vyjde, tak si na ně v únoru s A. zajedeme. Pokud budu stát mezi těma lidma a poslouchat TůDóry na živo, asi prasknu radostí.
Jo, jsou to tu ty lepší a ty horší dny. Tenhle byl lepší, mám dobrou náladu a chce se mi tančit. Vím, že ty horší zase přijdou a budu všechno včetně sebe strašně nenávidět, ale po těch horších dnech přijdou zase ty lepší se sluníčkem a roztomilejma věcma, což bude asi jedinej fakt, co mě bude popohánět dál. Život je strašně zajímavá věc.
Znáte ten pocit, kdy vám připadá, že vůbec nikam nepatříte? Jo. je to pěkně na hovno pocit. Včera to bylo horší. nejlepší místa jsou v mý hlavě, zamilovávám si okamžiky, který jsou jen vymyšlený, místa, kde jsem nikdy nebyla, lidi, které jsem nikdy nepoznala. Ale co je pozitivní, že jsem si konečně šla vyměnit sluchátka, takže už mi hrajou obě. Můj alternativní svět už není poloviční. je zpět. v plné síle.
Našla jsem novej způsob jak se uklidnit. Psát. Nikdy jsem moc napsala, mimo sloh jsem asi nikdy nenapsala povídku nebo něco takového. Spíš kreslím a fotím. Dneska jsem psala. Není to nic moc, možná to sem někdy dám, ale baví mě psát o lidech, kteří jsou vlastně já, jen mají další věci, které nemám, ale chtěla bych mít. imaginární kamarádi z papíru. ne, až sem to dopracovat vážně nemůžu. Musím si najít nějaký pozitivní myšlení, kus něčeho, co mě zase postaví na nohy, poslední dobou prostě nemám z ničeho radost, nikde se necítím a všichni mi přijdou strašně jiní než dřív. Asi jsem já jiná. nebo jsme všichni najednou mění. Snad si na svý jinakosti brzo zvykneme a bude to zas jako dřív.
Nebo ještě lepší.
Zuřivý snílci neztrácej naději
Sláva Vypsané Fixe a starým medvídkům co rádi spí v šuplících.
Jdu si udělat čaj a zachumlat se do svetru. Nejlíp do všech najednou.
Mám ráda svůj sketchbook, i když to, co do něho tvořím jsou asi zrůdnosti. Vždycky když ho otevřu a dívám se na staré kresby a koláže napadne mě nápad na další "veledílo", tak jdu kreslit a cítím se děsně alternativně. Vodovky jsou super věc. A ty papíry taky, nikdy se to nepropije. Za chvilku mi dojdou stránky, hned jak si vydělám za malované tašky, co mám na VotočVohoz koupím si novej :)
Do rukou se mi dostal ve vánočním balícím papíře, byl to dárek od mé drahé (Man)Darinky a nic lepšího jsem snad dostat nemohla. Kreativita neumírá, protože mám kam realizovat svý nápady a já se těším na to, jak takových skečbuků pokreslím několik, bude to pěkná památka a vzpomínka na mý zmatený období života . A nebo mi dojde že jsou to zrůdnosti a vyhodim to. Who knows...
První 4 obrázky jsou nejnovější, poslední dva jedny z nejstarších, vybrala jsem je tak náhodně.
S imaginárním dvojčátkem se fotím stejně nejradši. Máme nový svetry a děláme rádoby Crystal Castles pózu.
Huu!
Říjen je zatím kreativní tak jak jsem chtěla, podzim ještě nepřišel a zamilovala jsem si ten můj super-sladkej čaj.
Sbírka svetrů se včera rozrostla o jeden kousek, nyní jsme asi na čísle 8. A jsem bez peněz. Ale furt je tu sklep. Babiččin. Prý jsou tam ještě nějaký svetry po mámě, co dřív pletla. Těším se. Takový svetry jsou stejně nejlepší. Správně vytáhaný, s příběhem a vlastním životem. Jsou na světě jen v jedné jediné verzi. Vintage. Hipstrswegkůlbičiiz!
Měli jsme dva sekáče. Byly skvělý. Nejvíc na světě. už nejsou. Spojily se v jedno "tělo", a je to ještě lepší. A mají tam šíleně moc svetrů. Nejradši bych si je koupila všechny. Ten moment, kdy stojíte v malinké kabince s 56987456 svetry a musíte si vybrat jen jeden.
Vyhrál šílenej kus se srdíčkem, taktéž Next (snad ta nejlepší značka na svetry!), s pruhama, dvakrát tak větší číslo, než mám, ale to je na tom to nejlepší. Poslední dobou mám všechno oversized ale je to to nejpohodlnější, co může být!
Jo, ráda fotky upravuju tak, aby vypadaly trošku jako z analogovejch foťáků. Zbožňuju fotky na analog a sním o nějakým takovým foťáku.
už mám skoro dokreslenýho Iana, včera jsem si v posteli malovala temperkama do sketchbooku za pomocí prstů, nějak asi doma nemám štětec, všechny jsem je slepila lepidlem. Jsem zlá.
Vražedkyně štětců.
Cítím se provinile. /slovo 'provinile' mi připomíná vinyl. Takže až budu bohatá, budu si kupovat spousty svetrů a vinylovejch desek. Těším se./
Luc▲
PS: Nemám žádnej nápad na pěkný PS
Nadpis je jedna z nejlepších částí textů písničky. Sonic Youth jsou skvělí, i po takové době mě ještě neopustili. A ani se nechystají.
Začíná říjen.
Za chvilku se podzim dostane do své nejbarevněší části.
A tak je čas být trošku kreativnější.. Tak jsem si říkala, že se začátkem října bych mohla začít víc tvořit, víc fotit víc přemýšlet a rozjet svou sbírku svetrů! :D Protože svetry jsou nejlepší. Novej sekáč je kůl. Miluju Jamese Blakea.
... už jste někdy nadávali nad rozmotáváním sluchátek? tak si sakra zkuste rozmotávat vánoční světýlka!! A broskvovej čaj s tunou medu a nějakýho bylinnýho sirupu chutná děsně dobře.
Ha. Novej svetr. Za stovku plus dvacku. Jsem hepy es fak.
A vůbec byl dnešní večer celej takovej..inspirativní.
