With my hands covering both of my eyes I am too scared to have a look at you now

Ten moment, kdy zjistíte, že máte posraný snad všechny předměty ve škole.
Ten moment, kdy vymyšlený příběhy jsou zajímavější jak skutečnost.
Ten moment, kdy máte chuť fláknout hlavou do stěny. (a nebo o stůl, vyberte si,)

Jó, nějak jsem už ze všeho unavená.
Ráda poslouchám tu samou písničku pořád dokola, rozpouštím se z roztomilejch věcí, v duši mám klid a usínám při učení. Mám chuť sedat si na zem kdykoliv a kdekoliv a zavírat oči.

Kdyby se mě teď někdo zeptal jak se mám, byla by to asi ta nejtěžší otázka, kterou mi v poslední době může dát. Mění se to. Z totální beznaděje mě může do totální euforie vyhodit i nějaká hloupá maličkost a srazit hlavou zpátky k zemi mě dokáže kdejaká nepodstatná kravina.
takže se mám vlastně dobře, protože..se aspoň trochu něco neděje. Vždycky jsem preferovala zmatek před prázdnotou.

A je tu jedna písnička. Vlastně, je tu velká spousta písniček. A jedna z toho velkýho spousta písniček tak nějak popisuje jednou větou jednu situaci, která nemá zatím moc dlouhý pokračování. Její pokračování je jen v mý hlavě.
Mám ráda roztomilý věci. A nejen věci.

With my hands covering both of my eyes I am too scared to have a look at you now