I stereotypy bejvaj fajn.

To je tak když se prostě ráno probudíte.
A víte, že tohle bude skvělej den.
Totálně bez důvodně. Jeden z mnoha dní, vlastně úplně stejnej a přesto něčím jinej.

Foceno v magickej čas někdy mezi sedm nula nula a sedm deset

Nevím jak to, ale když mám jen tak z ničeho nic dobrou a euforickou náladu jsem nemotornější než obvykle. Všechno mi padá, motám se do sluchátek, mám na tváři divnej výraz a občas někoho pozdravim jak třináctka přiopilá Friscem. Je to šílený. Moc. Jsem odvážný mladý muž na létající hrazdě.

Tímhle jsem ráno začla. Good choice. Really.

Začalo to ráno probudil jsem se v tmavé králičí noře,

byl jsem zapnutý a hladový, ale bylo mi docela dobře

koupelna byla špinavý přístav na okraji Buenos Aires

vana byla hrob a voda hlína...

....už musím jít.

Čekám až tě potkám. A ty děláš to samý..
Jednou, až budu mít koule točit na písničky s českým textem, na to natočím nějaký rádoby alternativní a umělecký video. Bude to..šílený. Fixa je hodně velká srdcovka, na jejich koncertech jsem uletěla už 4krát. A nekončím.

A hádejte co! Včera mi došel dopis. Od teď si budu s některejma lidma dopisovat. A jsem z toho happy as a lark!! Takový předávání energie a malejch vlastních filozofií tragédií prostřednictvím papírů v obálce se známkou. Ta radost těšit se, až těch dopisů bude víc. Je to hmotný, ne napsaný v počítači a zobrazený na monitoru. cesta zpátky, poštovní známky, obálky, poštovní schránky. Adresy. reální lidi. Žádná virtuální iluze.
Našla jsem další z věcí, ze které bych chtěla aby se skládal můj život. 
Někdy sepíšu seznam věcí, ze kterejch chci aby se skládal můj život. Budu na něm pracovat klidně i několik tejdnů. Měsíců. Let.  Zbožňuju seznamy.

Luc▲