Don't forget that Kurt has been always there with you.

Zima přichází rychle.
Nesněží tu.
Jinde ano.
Obávám se, že mě podzim opustí rychleji než jsem čekala.

Venku dnes prší celý den (já vím, všechny vás jistě zajímá jaký je u nás počasí.) a je to v tom nějakej druh krásy, svetrový počasí, nostalgie a příjemná únava. Takový počasí mi připomíná foťáky na film. neptejte se mě proč, ale pohled z okna ve mně vyvolává podobnou atmosféru jako fotky focený na film.

Deštivý dny řadím v žebříčku okamžiků, který se nejlépe hodí k poslouchaní hudby, hned za osamělý noci, který jsou na místě prvním. Nevím proč, ale v noci zní všechno nějak víc důležitě. jen vy, vaše zmatený myšlenky a The xx. To je má oblíbená večerní společnost. V dešti jsou to starý věci. Starý věci jsou krásný.

Ráda ty fotky upravuju aby se trochu podobaly fotkám z analogu. Foťák na film je můj velkej sen. Šetřím si na Dianu F+.

Ani nevíte jak krásnej moment je, když posloucháte nějaký playlist na 8tracks a najednou uslyšíte Nirvanu. Zrovna nedávno mi bylo skoro do breku z toho, jak mi bylo líto, že mě tak rychle opustila. A najednou.. najednou slyším Oh Me z MTV Unplugged a zastaví se svět. 

Srdce mi buší a já vím, že je tu  stále se mnou. 

Že mě nikdy neopustila.

Že je stále ta nejdůležitější kapela v mým životě.

Díky.

Mám spoustu optimistickejch podzimních fotek, jednu jste měli možnost vidět už v minulým článku,,.třeba někdy přidám i ten zbytek..někdy, možná. Teď si užívám dnešního krásně ošklivýho dne.

Jsem sama doma.

Nic víc než hudbu a bubnující kapky deště momentálně nepotřebuju.