13.10.14

podzim podzim podzim!
ve své největší kráse, vnímán skrz nejbližší vůni a piknik u přehrady (tak jako tenkrát, v březnu)

Koukat na neznámý kouř na obloze, na pruh slunce mezi mraky a poslouchat Buddy Hollyho. To chci. A taky se procházet když na nás padá barevnost října, vidět srnky, být celý den pryč a mít tváře od větru červené.
(možná jsem poslední dobou živé klišé s bijícím srdcem a čtyřmi končetinami, ale ráda si přeji prosté věci, ráda si je přeji v moment, kdy si je přeje tolik dalších, protože vše je přeci propojené)

Děsí mě náhlé změny účesu, i když jsou stejně krásné. (Jen,... ty mořské vlny! Mé prsty byly jako plavci oddávající se jim napospas. Ale jsem zamilována do té klidné louky, kde jsou mé prsty jako něžní běžci s bosýma nohama)

Čtu znovu Petr a Lucie a zjišťuji, jak se mi knihy v tolika detailech vytrácí z hlavy (smutním)

(a chci konečně napsat dopis(y), myslím na to často, ale čas se rozlévá divným způsobem a občas nejsem schopna vzít do ruky tužku a psát někomu slova)


x
(Klub přátel zatoulaných koček)

4 komentáře:

Těší mě vaše slova