( )

chtěla bych zachytit svůj momentální vesmír, ale je toho tolik a zároveň není nic a! ze mě budou brzy maličké kousíčky - rozletím se a ztratím sebe samu

Vytančit duši nedokážu, dokážu však zavírat oči a chvilku nepadat. Miluji ženy hudebnice a jednou bych chtěla být jako ony, alespoň trošku.

Moje léto chutná místy spíš jako podzim a srdce dokáže tolik bolet. Hořím. Celá.
Tělo (každý kousek!) se chvěje, nemělo by, ale chvěje. Spousta věcí by neměla být, ale jsou a já už to ani nesvedu poskládat do slov. A ty taky ne. Pokud se vše brzy nevyjasní, tak prosím léto, ať si mě vezme. Ať mě slunce spálí na uhel a roznese horkým vzduchem a nechá napadat do moře, kde se rozpustím.

A nevrátím se.