10.03.15

valčík a rudé rty na skleničce

Milý večer s rudými rty a vínem, proměnlivými náladami přebíjenými radostí (z tebe) a zmrzlinovým dortem (zmrzlina mi nechutná, ale! tohle bylo tak moc dobré.) Cítit se na chvíli krásnou je skvělé, ale ještě skvělejší je cítit všechnu krásu tvoji.

Opět mi společnost dělá Holden Caufield. Kam mizí kachničky z jezírka, když začne zima a voda zamrzá? Kdo chytá v žitě je tak skvělá kniha. A všechny knihy by měly mít takové obaly jako má anglické vydání, které každý den alespoň na chvíli držím v ruce. Jednoduchost je opravdu krása. 

Snad se brzy shledám s J., kéž bychom mohly jít jen tak do kina nebo na snídani nebo jen kamkoliv. Vzdálenosti mě dělí od tolika milých srdcí.

Někdy je vše tak složité, že si přeji být jen v klubíčku. A nebo u tebe a zase si vařit tak milou večeři a pustit si dvacet minut z Bláznivého Petříčka a necítit se provinile, že ses na to koukal vlastně jen kvůli mně. 

(po půl roce fotografie do souboru self)

8 komentářů:

  1. Nádherný fotky a Kdo chytá v žitě, je vážně super knížka a obaly od anglických knížek jsou vždycky lepší :)
    Young, wild and free

    OdpovědětVymazat
  2. snad se jednou objevím ve tvé ulici a celá noc bude věnovaná marble sounds a godardovi!

    OdpovědětVymazat
  3. tvé články jsou pro mě přílivem jemnosti, milých slov a fotografií, krása

    OdpovědětVymazat
  4. Zbožňuju Kdo chytá v žitě, nic víc od života ani nechci.

    OdpovědětVymazat
  5. Chytač v žitě je bible mladých a barevných. :)

    OdpovědětVymazat
  6. tohle je prostě nádhera ♥

    OdpovědětVymazat
  7. Aw, ta čtvrtá fotografie!

    OdpovědětVymazat

Těší mě vaše slova