Jak to, že už jsem plna energie? Brzké ráno je tak krásné a mírumilovné.
Chtěla bych se naučit:
- mluvit méně až vůbec (čím víc se mluví, tím méně slova znamenají)
- nemuset myslet na šedé zdi kvůli zástavě slz
- umět zavírat dveře potichu (mám takový strach, že vzbudím oddychujícího jelínka!)
V Praze bylo krásně až zvláštně. Famu je vysněná škola s prosvětlenou chodbou na katedře fotografie. Bylo by tak krásné rozvíjet se a splývat s uměním právě na tomto místě. Snad, jednou. Oba. Hrozny chutnají nejlépe u Vltavy a v kině se nejvíce hezky šeptá.
Nejradši bych potkala všechny mé korespondenční pražské přátele, nejen ty. Čas je ale neúprosný a vše tak nějak protéká mezi prsty.
Teď půjdu udělat snídani a začnu tím všem co tu jsou hezký den. Doufám, protože svítí ranní slunce a vše je hezčí než jakékoliv nedělní ráno (to o sobotních ránech by měly být skládány písně! vždycky mi přišla hezčí než nedělní, kdy je nám smutno z odcházení)
Já vstala až teď :) ale opravdu je krásné ráno, ať jsou taková všechna .. bez loučení, plná slunce a radosti !
OdpovědětVymazatmám pocit že sem vás v tý praze potkala.)
OdpovědětVymazatjů! a kde jsi nás potkala?
OdpovědětVymazatněkde dole na václaváku, pokud jste to teda byli vy)
Vymazatboží fotky;))
OdpovědětVymazatjá doufám že se uvidíme náhodou protože o to kouzelnější to bude.
OdpovědětVymazatLuc, to je zase tak hezké s těmi sobotními rány. Vážně...
OdpovědětVymazatA síla po ránu? Třeba ti ji dává právě ona vytoužená přítomnost blízkého Drahého... ;-)
Krásné dny přeju a děkuju za článek, moc jsi mě zase potěšila... :-) (A fragmenty bytí z předchozího článku mi něco moc připomínaj... ;-))