20.11.13

all i've got

Nevím, co mě naučilo mít radost z maličkostí víc- jestli Amelie z Montmartru nebo maličkosti samy. Stýská se mi, cítím se sama a jsem. Ale jen tady. (Už jen pár dní!)
Venku je narůžovělá obloha (Tedy, byla. Před chvílí, než zčernala. Je tma, zase.) a podobá se barvě mého květovaného povlečení. I to povlečení je on.
Každý tón kytary.
Každý nádech a výdech.


S mou láskou ke knihám jako předmětům je opravdu zvláštní číst e-knihu ze čtečky. Je tu snad někdo, kdo by ji upřednostňoval před tištěnými slovy?
Napsala v
Štítky: ,

8 komentářů:

  1. Netty20/11/13 17:10

    Miluju tvoje fotky! A ty maličkosti jsi napsala krásně :)
    Jinak ne, není nic lepšího, než vůně tištěné knížky..

    OdpovědětVymazat
  2. Wera20/11/13 17:31

    ... aj u teba tak obloha rýchlo zčerneje? ... a co sa tyka e-citacky... nikdy to nebude ono ako klasicka kniha ;)

    OdpovědětVymazat
  3. Kateřina Hlaváčková20/11/13 17:46

    taky už mám za oknem tmu. fuu. a já su pořád říkám, že by se mi čtečka prakticky hodila, ale nemůžu se vzdát té vůně těch knížek. to prostě nejde.

    OdpovědětVymazat
  4. Jarka H,21/11/13 20:36

    Nádherné fotky a ten text je k tomu jako třešnička na dortu :)

    OdpovědětVymazat
  5. jot22/11/13 17:29

    jaktože máš modrý palec?

    OdpovědětVymazat
  6. D.22/11/13 18:29

    Amelie je srdcovka. Píšeš tak krásně.

    OdpovědětVymazat
  7. Vendy C.24/11/13 16:03

    achjo, asi jsem se zamilovala do tvého blogu
    všechno je tu tak úžasné
    ty fotky, ten text, ta Amélie, to všechno♥

    OdpovědětVymazat

Těší mě vaše slova

Přihlásit se k odběru: Komentáře k příspěvku (Atom)