22.02.13

Jsem na dvakrát

Začínám si uvědomovat zřetelné rozdíly. Mezi mnou a mnou.
Mezi mnou ve společnosti lidí, se kterými chci být a mezi mnou zavřenou o samotě v pokoji.
Směju se a tak nějak zapomínám. Na všechno. Člověk by si ani nemyslel, že by něco nemělo být v pořádku. Vlastně.. ani já. Pak jsem mezi čtyřmi stěnami a cítím tu propast mezi dvěma světy. Mezi mnou a mnou.
where is my mind?
Kdo jsem tedy opravdu já?
Jak uchovávat okamžiky?

Dopisovací přítelkyně. 

Slibuji, že teď je dočtu. Všechny. Dřív než je vrátím zpět do polic v knihovně.


Slzy na prodej.
Chcete to zabalit?
Prázdnotu mého srdce můžete využít jako tašku.
Není zač.

19 komentářů:

  1. rada by som ti komentovala každý článok, ale po dočítaní tvojich slov sa cítim prázdna a neviem nájsť tie správne slová, tak radšej mlčím

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To je mi strašně líto, co opravdu nechci tak to, aby ze mě někdo cítil prázdnotu. Omlouvám se.

      Vymazat
    2. tá prázdnota nie je negatívna, tak sa neospravedlňuj, len niekedy slovami nevieme vyjadriť podstatu toho čo chceme
      ľúbim tvoj blog, lebo sa v ňom strašne vidím :)

      Vymazat
  2. těším se, až si zítra ve volný chvíli uvařím čaj, sednu ke stolu a odepíšu na tvůj dopis.
    bukowski je pozér, ale super čtecí pozér, začni s ním :)

    OdpovědětVymazat
  3. Přesně, jak uchovat okamžiky. Věčná otázka...
    A my všichni čekáme na video. ;)

    OdpovědětVymazat
  4. presne jsi napsala o tom, co se deje v my hlave. wow.
    a chci taky znat odpoved. na vsechny otazky, o kterych pises, achjo

    OdpovědětVymazat
  5. Mám to stejně. Nedávno se mě učitelka psychologie ptala,jestli jsem introvert nebo extrovert, a já nevěděla co odpovědět. Protože se to mění tím,v jaké společnosti lidí jsem.
    Okamžiky kdy se cítím žívá si zapisuju. Je pak zvláštní to po delší době číst.

    OdpovědětVymazat
  6. Presne tak sa niekedy cítim, neviem, ktoré ja je moje skutočné, ach.

    OdpovědětVymazat
  7. Niekedy mám podobné myšlienky... niekedy? Alebo skôr takmer stále ...

    Páči sa mi tvoj blog, budem ťa sledovať :)

    OdpovědětVymazat
  8. Toto isté si hovorím aj ja. Neviem, kto vlastne som.

    OdpovědětVymazat
  9. Anonymní23/2/13 12:21

    ako si sa dostala k tej dopisovacej priateľke? ako ste sa "našli"?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Našly jsme se přes blogy, já jsem potom psala v článku, že bych si moc ráda s někým dopisovala. A jsme si v mnoha věcech dost podobné, o to je to dopisování lepší. Od té doby mám tři další dopisovací přátele a moc si jich vážím.

      Vymazat
    2. a má ta priateľka prosím ťa blog? príde mi strašne krásna<3 tá fotka je neskutočná:)

      Vymazat
    3. ano, je krásná. Uvnitř i zvenku. eerie.blog.cz

      Vymazat
  10. minule som nad tým tiež uvažovala.
    no nadíde ten deň, keď zistíš, kto v skutočnosti si, len si naň treba počkať.

    Kejmy ♥.

    OdpovědětVymazat
  11. Mluvíš mi z duše,tohle jsou často moje pocity-otázky ( nemluvím jen o tech co zmiňuješ v tomto článku ale i v ostatních,většinou je mi to celé hrozně povědomé..)Ale snažím se myslet pozitivně,snazím se být stejně veselá když jsem sama se sebou jako když jsem ve společnosti přátel. :)mám ráda tvoje články.

    OdpovědětVymazat
  12. dobry vyber knih.
    pises opravdu pekne, takovy blog jeden najde malokdy.

    OdpovědětVymazat
  13. Jsem ráda, že pocit, že se neznám, nemám jenom já ... :/ :)

    OdpovědětVymazat
  14. The more you're lookking for it, the more lost it gets... Bezvýchodné, že?

    OdpovědětVymazat

Těší mě vaše slova