13.02.13

Dear friend,

dnes je mi šestnáct a stále nevím co chci. Dnes je mi šestnáct a stále ničemu nerozumím.

Nedělá mi problém zamilovávat se do náhodných kolemjdoucích.
Našla jsem radost ve čtení originální verze The Perks of being a Wallflower v jedoucím vlaku.
Dopisy mě udržují při životě stejně jako vědomí, že nejsem jediný smutný člověk na planetě.

Dnes je mi šestnáct a já si nechci myslet, že se něco změní. Nechci si sama sobě dávat falešné naděje a iluze.  Nechci si lhát.


Moje nejmilejší dopisová přítelkyně. O víkendu jsme pracovaly na větším video-projektu. Už brzo.
Praha. Václavské náměstí.

Už více než padesát ztracených duší bloudí mým blogem. Vážím si toho, moc tomu nevěřím a všem posílám objetí. Snad vám to pomůže.

The Horrors navždy. Zvuk mé duše.
Na nikoho nemyslím. Ztratila jsem všechny reálné city. Ale přesto se ta písnička tak nějak bezvýznamnýhodůvodu hodí do posledních dnů mého dosavadního života víc než kterákoliv jiná.
čekám.
nevím na co.
jedu náhodným vlakem.
a čekám kam dojedu.

21 komentářů:

  1. Ja mám teraz v 20tich pocit že keď som mala 16 vedela som viac čo chcem a mala som viac rozumu ako mám teraz :/

    OdpovědětVymazat
  2. Anonymní13/2/13 14:22

    jak jsem mohl dodneška žít v neznalosti něčeho tak krásného jako The Horrors? to je tak nádherné!

    A... drž se - v tom šestnáctém roce tvého života.
    Sice je ti to k ničemu, ale všechno nejlepší :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ano, The Horrors jsou něco tak nádherného, že se to nedá ani popsat. Nevím co bych bez nich v posledních dnech dělala.

      a díky moc.)

      Vymazat
  3. nezmeni se nic krome tvyho vnimani vsech udalosti, ver mi. casem to prijde a nikdy to neprestane
    a vsechno nejlepsi a stovky virtualnich pus! x

    OdpovědětVymazat
  4. Anonymní13/2/13 14:42

    všechno nejlepší, šestnáctka je nejhorší - teda aspoň u mě byla. A to objetí posílám zpátky. Náhodní kolemjdoucí jsou lásky mýho života.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju. Uvidím. Nejspíš se asi přidám k tobě do klubu duší zklamaných 16. rokem života.

      Vymazat
  5. 16 sucks, ale když nad tím přemýšlím, vrátila bych si je.

    OdpovědětVymazat
  6. Prečo tak smutne? Veď život je pekný a aj ked to možno v niektorých prípadoch veľmi neplatí tak sa netreba zbytočne este viac ľutovať a robiť zo seba chudinku. je veľa ľudí ktorí sa maju horsie.. a je toľko šťastných ľudí a ani o tom nevedia. Len pre každého šťastie ma iné kritériá..

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Anonymní13/2/13 16:21

      nemám tě rád

      Vymazat
    2. Věř, že vědomí, že jsou na světě lidé co jsou na tom o mnoho hůř nepomáhá ani v nejmenším. Vždycky na tom bude někdo hůř.
      Ale jo, moc si stěžuju. Souhlasím.

      Vymazat
  7. Mně je sedmnáct a taky to pořád nevím. Občas chci být zase malá desetiletá holka.
    Přeji ti vše nejlepší a posílám virtuální pusu na líčko.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já bych si přála růst dozadu, být zase dítě. Věčný dítě.
      vážím si virtuální pusy a děkuji.))

      Vymazat
  8. Tento komentář byl odstraněn administrátorem blogu.

    OdpovědětVymazat
  9. Jů, videoprojekt, už se těším! :))
    Ta první fotka je božská.

    OdpovědětVymazat
  10. První fotka, třetí ruka. Několik minut jsem na to zírala.
    Mám pocit, že přesně chápu tohle tvoje blbý období. Něco podobného jsem taky zažívala.
    Možná, že čím horší to je, tím víc si užiješ to štěstí, které, vsadím se, není daleko.
    A s těmi náhodnými kolemjdoucími.. já za mám takovou věc, že občas zahlédnu půlku něčí tváře, jen na vteřinu a mám pocit, že toho člověka jsem už viděla a že ho znám a mám strašnou chuť toho člověka sledovat a zjistit co dělá, proč to dělá, s kým se stýká.. lidi jsou tak děsivě odlišní a já to chci všechno vědět a vidět.
    Na narozeniny ti přeju hodně dobré hudby, spoustu múz, ať už jsou zlé nebo dobré, víc tepla a hlavně jen správné vlaky.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky za předání hezkých myšlenek, s těmi lidmi co jsou tak nějak náhodně kolem to cítím občas podobně.
      a díky za přání. moc.

      Vymazat
  11. Už aj ja som mala také pesimistické narodeniny. A niekedy mám pocit, že nič, čo robím, nemá zmysel alebo neviem, čo chcem, to poznám... Ale prídu svetlejšie okamihy a teším sa z toho, čo mám, čo robím, tak je to lepšie :) Inak fotky skvelé, hlavne tá s rukami. A všetko najlepšie! :)

    OdpovědětVymazat
  12. Proč, proč nevím že máš blogspot?

    OdpovědětVymazat
  13. Krásne fotky. Ako vždy.
    Síce oneskorene (ako inak, som pozadu), ale všetko najlepšie. :)
    Ja som mala pred dvomi týždňami 15 a cítila som sa .. podobne. A hlavne prázdno. Ale podobne.
    Doteraz ma to mrzí. Človek sa už poriadne nevie tešiť.

    OdpovědětVymazat
  14. Právě když mi bylo šestnáct, připadalo mi, že přesně vím co chci a že všemu aspoň trochu rozuumím. Dneska je to jiný.

    OdpovědětVymazat

Těší mě vaše slova