I'msouglybutthat'sok'causesoareyou.

Skončila škola a 21 dnů do té budovy nevkročím. Hned po vánočních prázdninách jedeme na lyžák a nemám z toho dobrej pocit. Nemám vlastně dobrej pocit celkově z těch prázdnin. I když školu nenávidím.
Je zajímavý, jak mě jeden člověk dokáže tak nechutně ovlivnit.
Asi se rozbrečím a hystericky rozesměju v ten samej moment, sweet.

Tyhle Vánoce budou stát za prd.
Vánoční depky jsou fajn. A nevím jak moc (ne)ironicky to myslím.

is it?

A citím teď podivnou dávku nostalgie, J. mi udělala playlist písniček, co máme nějakým způsobem společný, A chce se mi z toho brečet, vlastně brečím, jen tak nasucho. Není člověk co by toho o mně věděl víc než ona.

Achjo, asi zmizím, jo? Úplně. Někam do krabice s cereálníma lupínkama nebo krabičky od sirek.
A jestli nepojedu na The xx, nebo Two Door Cinema Club, tak asi rovnou spáchám vnitřní sebevraždu.

I don't wanna die inside anymore. Zachraňte mě někdo, prosím. Už jsem zoufalá. Přijeďte, vezměte mě za ruku a odneste někam, kde maj všichni vlasy Jima Morrisona, prasátkovskej a hodnej obličej Alexe Trimble-a, kde poníci kakají duhu a kamarádí se s jednorožci a kde nějakej muž v kabátě čeká na člověka jako jsem já.

Miluju ten fakt, že jsem objevila tuhle kapelu. A jejich 10 Zelených Psacích Strojů.
Slyším v nich trošku Beatles.

Tohle je číslo deset. A nejkrásnější text. 

Připomíná mi moje imaginární kamarády.

when you're ready to come back down

i'll be waiting here

all your friends will be around

i promise i'll wait forever