03.06.14

vrků

Je to zvláštní.
Slyší někdo naše přání? Existují náhody? Nikdy nedokážu odpovědět jestli věřím na osud.(Co to vlastně vůbec je?)

U školy to byl tak smutný pohled na mrtvého ptáčka. Vždycky mě takové pohledy rozesmutňují a prohlubují mé prázdno. Proč nemohu být ochránce malých tvorečků. Tak jako je Jediný ochráncem mým.
Včera si k našemu oknu na zábradlí sedl pták a nebyl vůbec plachý. Nevím proč, ale takové momenty by se měly oslavovat, nestává se to totiž tak často. Fascinovala mě ta struktura jeho peří a to jak pyšně seděl i když byl u okna za kterým jsem byla já pohybující záclonou a fotoaparátem.

V sobotu jsme prožili moc hezké odpoledne v polích, květinách a u cihlových zdí. Nejsem šťastná ze své práce. Ale jsem šťastná z toho dne. Moc. Poznala jsem novou dívku a prý jsme si podobné. Nejsme, ale je to líbezné.

Mám toho tolik co říct a tolik co zapomenout (své skutky a slova)
Mám permanentní nedostatek ponožek a sebedůvěry
A mám v sobě silný pocit těšení se na víkend, kdy si opět vyměníme horká políbení v lesích, polích a nástupištích. Už brzy. Jediný..


(mám chuť básnit, ač to neumím!)

7 komentářů:

  1. holuby nemám ráda protože jich jsou plné ulice a jsou nenažraní.
    ale tenhle vypadá sympaticky.

    OdpovědětVymazat
  2. "Mám permanentní nedostatek ponožek a sebedůvěry" to mi mluví z duše.

    OdpovědětVymazat
  3. Jedna kouzelnější fotka, než druhá!

    OdpovědětVymazat
  4. ta druha fotka je krasna a presne vystihuje to co pises o vtakoch..

    OdpovědětVymazat
  5. Krásne fotky aj slová, ako vždy ♥ Tiež mi je vždy smutno, keď vidím mŕtveho vtáčika alebo nejaké zvieratko...

    OdpovědětVymazat
  6. Holub je skvělej - nechápu, proč nám je ve škole zakazujou fotit :D a ta třetí fotka.. nemám slov.

    OdpovědětVymazat

Těší mě vaše slova