ø

Občas si člověk uvědomí, jak je velký, a že když se podívá nahoru a mraky se pohybují, nepluje celá zem. A že neujíždí celý svět za oknem vlaku.
Občas se cítím tak sama.

A chci spousty věcí prožívat znovu. Jako když jsi mě slyšel mrkat (nebo já slyšela tebe?). Nebo když jsme leželi na Barvách v trávě a hráli Manon Meurt. Nebo když mi bylo 15 a objevila jsem mgmt.

Zase jen tak běhat tmavou ulicí a zpívat Love will tear us apart. A pít spousty vína a cítit se díky tomu jako lepší člověk. Být na blízku Vesmíru. Být na blízku J,co mi poslala tak krásný pozdrav z Pětřína a být blízko mým milým ženám na B, Mandarince, která ví, že jídlo znamená lásku a Es. s čarovnými vlasy a být na blízku všem, kteří jsou tak skvělí. A poznat všechny co ještě neznám a uspořádat obrovský piknik a rozdat toliko objetí a prosím! ať už je léto! Ať už můžeme svačit v lese, lehat si do trávy a nosit květované šaty jen tak. To si přeji.

Jak by vypadalo město bez reklam? Domy jsou někdy tak moc krásné, ale jakoby mizely pod hromadou barev, písmen a číslic. Chci, aby byly vidět, abychom se zastavovali a koukali se na ně, fotografovali je, kreslili, měli lepší náladu z toho, kde žijeme. Svět potřebuje trochu víc jednoduchosti.

Fotit pro někoho a mít z toho dobrý pocit je úžasné.

Pět dnů v prázdném bytě. Chci se zase probouzet pravidelně v 7:00, tiše otevírat dveře a jít nám udělat snídani.

má nová islandská láska

 tofu-boloňské špagety!