10.11.14

nedopité kávy, nedospané noci a nedokončené konverzace

Prosím! Nechtě mě (nás) bydlet na Fakultě umění a designu na UJEP v Ústí. Je to tak kouzelné a přátelské místo! Oči (Velký bratr?), tvůrčí atmosféra úplně všude, cestičky mezi letáky, usmívající se lidé, muffiny&palačinky jen tak a... zkrátka, dlouho jsem necítila tolik štěstí z návštěvy nějakého místa. Bylo by snem vědět, že to je součást mé (naší) budoucnosti.
Jen škoda, že je čas nevyzpytatelný a ochuzuje náš život o setkání s milými (ach, Sáro, chybíš mi!).

Poslední dobou je pro mě být obklopena hodně neznámými lidmi (mimo zaplněné ulice, které jsou tak krásně plné života a barev a lásky a energie) hrozně obtížné. Chci se stáčet do klubíčka do deky a chytat slzy zmatku do skleničky. Ale pak se stejně nakonec vždy vše uklidní a já mám v sobě hodně radosti, ráda poznávám všechny kolem, rozdávám spousty slov a usmívám se. Všechno naprosto upřímně. Jen mi to vždy trvá tak dlouho. Vsáknout se, (s)plynout.

Miluji nás. Pořád a stále.

Bojím se těsné blízkosti srnek a podobných líbezných zvířat a přece si taková setkání přeji.
Bojím se ukázat slzy a přece mi to občas přijde jen jako prostý opak smíchu.
Bojím se příchodu zimy a přeci chci aby tu byla co nejdříve, protože každé první jarní slunce potřebuje nehezkou mrazivou zimu.

špenát je tak pomíjivý!

14 komentářů:

  1. já se z těch fotek úplně roztékám ach ♥ Miluju Tvoje myšlenkové pochody a uvažování, dokázala bych číst snad donekonečna ♥

    OdpovědětVymazat
  2. Niekedy je vážne ťažké byť medzi neznámymi ľuďmi, ale aj v plnej izbe sa človek dokáže cítiť sám... Prajem veľa úspechov a menej strachu (taktiež čelím strachu priam zo všetkého)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tobě přeji to stejné a děkuji Mirabelle za hezká slova a všem děkuji, ach, asi se rozteču brzy já!

      Vymazat
  3. Luc, miluju jak píšeš, fakt jo. už jsem si říkala něco o tom, že si snad tvůj předchozí článek vytisknu a vlepím do deníku, jak moc mi mluví z duše... jsi neskutečná - duše, víla:) opatrujte se oba, napíšu co nevidět, opravdu už... jen na to potřebuju chvilku o něco delší než je nějaký přesně vymezený prostor, bohužel teď takových chvilek moc nemám, ach ta škola...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jů! To je moc milé. Děkuji ti!! Napiš jak se na to budeš cítit, K. Vím jaké to je s časem.

      Vymazat
  4. V Ústí? To jsem ti ten pohled mohla schovat na UJEPU :) z Tvých slov působí i Fakulta designu krásně ale...není to tak idylické místo, jak se zdá. Lidi z FUDu mají snad nejhorší pověst v celém Ústí, nikdo je nemá rád, stejně tak jako oni nemají nikoho rádi :(

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já nevím, podle mě se taková skupina rozmanitých lidí dá těžko soudit. S pár studenty se hrozně příjemně povídalo a dodali mi energii do další tvorby a celkově jsem odtud odešla šťastná,ale uvidíme co bude a nebude :) Za pohled ještě jednou děkuji!!

      Vymazat
  5. tvůj milý se podobá Loganu Lermanovi!
    jinak článek mě prostě jako obvykle strašně moc hřeje, občas mám z toho chuť plakat
    je to nádherné, líbí se mi jak vnímáš věci okolo, takové drobné maličkosti, které dělají všechno krásnější
    posílám srdéčko

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tedy! To mě nikdy nenapadlo, možná hodně malinko, znám Milého tvář tak moc do detailů, že vyloženě podobu nevidím.
      Ty jsi mě potěšila :") Děkuji moc a jsem ráda, že na tebe takhle působí. Pro mě je to snad nejdůležitější, vkládat do druhých příjemné emoce tím, jak tvořím, jak píši..
      Objetí!

      Vymazat
  6. Podzim je tesklivý a chytání slz do skleničky se pak stává hlavní náplní studených nocí. Ale mnohem raději zapaluji svíčky...
    Já vás také moc miluji. :)

    OdpovědětVymazat
  7. Zabalila bych tě do dečky jen za to, jak píšeš.

    OdpovědětVymazat
  8. Anonymní1/12/14 19:42

    ty jsi byla v Ústí? A já tě ani nezahlédla

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. byla! to je škoda, mě totiž není moc vidět.

      Vymazat

Těší mě vaše slova