dnes ve své posteli, s jarem venku a mlékem ve sklenici

(365)
Vím, že jsem věděla, co napsat úvodem.

Vím, že už to teď nevím.

Myslíte, že všechny zapomenuté nápady a nedokončené skutky padají někam do černých děr a jednou se vynoří?

Norské dřevo, mléko (líbí se mi jak vypadá), vzdálenost, Godardovy filmy po dlouhé době a roztomilý dívčí dopis plný plastových srdíček.

Poslední dny. Prý má zítra sněžit. 

nesmí

Protože ve vzduchu je přece už jaro. A přibývá ho, se zvětšující se postavou na nástupišti, nebo se zjevující se postavou ve vlakových dveří (ach jak mně se stýská!).

Měli jsme psát v češtině jen tak ze zajímavosti a anonymně seznam věcí, ve které věříme a ve které ne. Zpočátku se to zdálo jako těžké zadání, ale nakonec mě toho napadla spousta, v co věřím a nevěřím.

V co věříte vy?

a v co ne?

(ať už je to  cokoli)

kdyby tak život občas vypadal jako ty filmy

za flíčky na obličeji na první fotografii může blogger, ne život