Síla větru odnášela ze stromů spousty listů, které pluly nade mnou jako obrovská hejna ptáků. Bylo jich tolik. Jen tak jsem stála pod tím vším a měla chuť křičet "Ne, ještě ne! Prosím. Neodcházej"
Snad mi podzim jen tak nezmizí.
Děkuji za tanec.
Tančíte rádi? Já asi ne, ale je to hezké. Moc.
Každý malý pohyb mi ho připomíná, tak moc si přeji aby tam byl.
Jenže
není.
Bude.
něžné víkendy a týdny plné čekání.
je to hezké.
vše.
+ (a jedna lovely píseň!)
právě jsem pročetla tvůj blog až dokonce a hrozně moc jsem se v tom našla. možná ne přímo v tom, ale jakoby mi to otevřelo nějaký nový okno v myšelní. většinou mi takový okna oteviraj třeba nově objevený kapely a písničky nebo silmy. no ale proste dekuju))
OdpovědětVymazatmoc pěkný článek, ten začátek je krásný :)
OdpovědětVymazatvíš, Lucinko... nepouštěli jsme draka... podzim nesmí odejít...
OdpovědětVymazatdopisy jsou moc fajn.
OdpovědětVymazatvidíš,kdo tě má rád a můžeš si je uschovat na celý život.
je v tom krásnej poezijní podtext:) pokud tahle věta dává význam.
OdpovědětVymazatjé, dopisy a tak vůbec. podzim.
OdpovědětVymazat