Připadá mi, že je všechno složeno z náhod. Trošku mrazí v zádech, když si člověk uvědomí, jak málo stačilo k tomu, aby teď bylo všechno jinak. Zvláštní. Náhody (a třeba ani neexistují).
a taky zavři oči
a pak se se mnou nadechni x
Loučení jsou těžká, třeseme se.
A taková spousta lidí co nenávidí své tělo. Rozesmutňuje mě to.
Když čtete knihu, dokážete si představit obličeje postav? Já nikdy. Všechno mi v hlavě běží jako film, dokonale. Ale obličeje úplně chybí. Ne že by lidé v mé hlavě měli místo obličeje prázdno..prostě jen..jakoby se tváře do představ už nevlezly. Nejsou tam, ale není to rušivé nebo zvláštní.
Chci odpovědět na tolik dopisů ale nějak mi to nejde v poslední době.
snad brzy zase.
To si vystihla, tváre postáv si nikdy nepredstavujem, možno je to pre mňa nepotrebne alebo čo :D
OdpovědětVymazatani ja, dokonca ani v snoch, nikomu nikdy nevidím do tváre, dokonca, ak maľujem, tak sa tomu vyhýbam, nakreslím len prázdnu hlavu
OdpovědětVymazatja naopak, snazim sa divat ludom do tvare, predstavovat si ich vyraz v roznych situaciach, a aj v sne sa mi niekedy zobrazi uplne jasne... v malbe vystihnut pravy vyraz tvare je ozajstne umenie :) inak pekny text aj fotky :)
OdpovědětVymazatVidím je v moji mysly.Ale obličeje mají rozmazaný.Vlastně ani nevím,jakou mají barvu očí a vlasů.
OdpovědětVymazatobličeje si představuji jen někdy, pokud mi ta postava někoho začne něčím hodně připomínat, ale leckdy se mi tam automaticky hážou rozmazané tváře
OdpovědětVymazatLoučení jsou hodně bolestná...
OdpovědětVymazatA obličeje si někdy dokážu představit, ale nikdy ne nijak zvlášť do detailů.
Nevíš jaké máš IQ?...já totiž myslím, že jsi geniální :D
OdpovědětVymazat