jahodové desky, růžová obloha na kterou se všichni díváme společně i když o tom ani nevíme, slunná rána a něžné doteky co tak chybí.
4
těším se na všechno co přijde, ať už to bude cokoliv. jsem zvědavá.
a taky miluji ranní slunce (mimo jiné). ten kousek tepla v chladných ranních okamžicích, kdy vše plyne pomaleji než jindy.
písmena jsou malá. něžná, jako moje nálada a vše.
just
shhh
..
<3 krásne
OdpovědětVymazatNádherné fotky, nádherný text! Jdu se pustit do dalších...
OdpovědětVymazatjá mám spíš strach. strach z toho, co příjde.
OdpovědětVymazatRužová obloha a Coexist, krása :)
OdpovědětVymazattext a k tomu coexist, och ♥
OdpovědětVymazat<3
OdpovědětVymazatDíky tvým nádherně melancholickým článkůmn jsi byla na mém blogu nominovaná na Versatile blogger award. Můžeš se zapojit a odpovědět na mé otázky a nominovat další blogy, jestli se ti chce, sem na blog si to asi nedokážu představit:D, ale prostě jsem tě chtěla nominovat, abych tady tomu prokázala úctu a třeba tě objevily další čtenářky.
OdpovědětVymazatnejkrásnější na tom je, jak s nechutí vždy ze začátku přijímám první podzim a pak si někdy přivstanu ještě za tmy, jdu na nejbližší kopec a sleduju východ slunce a slyším ptáky zpívat a jinak ticho. pak začínám podzim milovat zase.
OdpovědětVymazatoh, the xx <3
ty xxka mi připomněla koncert, docela nostalgie ) to asi k podzimu patří.
OdpovědětVymazatrty ah
OdpovědětVymazat