A okvětní lístky padaly. A padaly. (a poté jsme to celé přetočili na začátek.)

Praha by bývala snová, ale když mně se vždycky přihodí něco, co mé hezké pocity pokazí. ohwellwhatevernevermind
A jednou se všichni sejdeme, budeme pít drahé bílé víno a cítit se elegantně stejně jako postavy v Great Gatsby (kniha byla fajn!). Červené rtěnky na světlých napudrovaných obličejích a pohledy mužů jaké si každá žena přeje. A praskavý zvuk Velvet Underground z vinylu. Ano, to všechno.

Šaty s mašlí a kafe s mámou. Milé vyhlídky pro nejbližší dny a zpívání si nahlas na ulici, i když jdu sama.
(a změna zdi na mě působí jako otevření nové životní kapitoly. ahoj, nové začátky!)

A tak. Začíná léto, kdy je hezké ležet v trávě a pohlazení ve vlasech jsou jako písničky od Simona&Garfunkela (jsou tak něžné a milé! přesně tak si pohlazení představuji. achjo. kde jsou.)

A v MeetFactory mají moc milou výtvarnou instalaci jednoho holandského umělce a zajímavou výstavu. Měli byste si tam zajít, pokud máte možnost!)
A dala bych si jahody. Zase.