23.09.12

Chleba s máslem. A začátek. (Jó, začátky jsou vždycky těžký.)

Jen tak na úvod,vlastně vůbec nevím, co mě sem přivedlo. Blogy na Blogspotu mě vždycky fascinovaly. Jsou plné inspirace a hezkýho čtení, vždycky jsem z takovýho blogu měla děsně kreativní náladu a nenechalo mě to sedět na židli. Ale jestli budu já nějakým přínosem do téhle komunity a jestli si můj blog vůbec najde nějaké čtenáře,.. bůhví. 
(Jo, jsem hodně negativistická, to byste pro začátek taky měli vědět, nedá se to přehlédnout.)

Jsem Lucie. 15. Luk lajk 13 jírs ould. A nejsem na to pyšná. Ale ne každej se povede, že. S psaním o sobě jsem měla vždycky celkem problém. Zdá se mi, že něco o sobě napíšu a za týden tvrdím úplně něco jinýho. Ztrácím se. Ve svým vlastním světě. Je to zvláštní.
Nejradši mluvím o hudbě. je to strašná úchylka. Celkem to trvalo, než jsem našla to svoje, můj vývoj hudebního vkusu byl opravdu hodně divoký. Mezi moje největší závislosti asi patří Joy Division, Sonic Youth, Hole, Arcade Fire, Vypsaná Fixa, Crystal Castles, nedávno jsem si prošla dost silným Nirvana obdobím. Mám celkem roztroušenej hudební vkus, ale nemám ráda řazení hudby do škatulek, tak poslouchám to, co se mi líbí. Seznam mých oblíbených kapel je děsně dlouhej. Two Door Cinema Club, Beach  House, Interpol, The xx, New Order... Vždyť jsem říkala, že ráda mluvím o hudbě. Klidně bych to tu vypsala úplně všechno, ale nemůžu vás přece začít nudit hned od začátku. takže tady je mé last.fm, je to šíleně skvělá věc.
Mám pár koníčků. Ne koníčků jako koňů, i když některé mé koníčky jsou tak velké, že se jim i koně vlastně dá říkat taky.
Ráda fotím. Asi vypadám spíš jako silly little girl with big camera, jsou to zatím jen takové pokusy. Miluju svůj Nikon D5100, miluju zvuk závěrky, miluju ten pocit, když mi do hlavy přijde nápad na fotku. Zbožňuju, když z prvotního nápadu vzejde naprosto něco jinýho. Mám ráda, když mě někdo pochválí (zvlášť, když je to někdo, kdo tomu alespoň trochu rozumí.). Vím, že fotografování je v dnešní době děsně kůl záležitost, a každej si myslí, jak je velkej fotograf, každej si hned zakládá photography stránku na fejshnusu,.. nepřemýšlím nad ostatníma, pro mě je to vášeň.
Furt lepši jak zrcadlo.
mimo focení ráda sleduju filmy. Neviděla jsem spoustu filmových klasik, které jsou základem všeho, neviděla jsem Star Wars, nemusím Pána Prstenů a seriály mi nic neříkají. Jsem asi trochu barbar. Pokud by to někoho zajímalo, z filmů mám ráda 500 dní se Summer (díky tomuhle filmu jsem začla poslouchat The Smiths a tak celkově mi přinesl spoustu inspirace. Joseph Gordon-Lewitt je k sežrání! :D ), Amelii z Montmartru (Tenhle film buď můžete milovat nebo nenávidět.). Coffee and Cigarettes (Jó, ,,Cigarettes and coffee, man. That's the combination!" Ale .. nekouřím, tak proto ty svetry. :) ), Trainspotting (ten jsem viděla nedávno, hráli ho v kině, zážitek!), The Doors: When you're strange a spoustu dalších.
A hraju divadlo
A ráda točím filmy, teda spíš hudební videa, nebo něco na ten způsob. V budoucnu bych se filmu chtěla věnovat.
S kamarádkou jsme letos na filmovým táboře pracovaly na takovým menším prijektu. Klip ke She's lost control.
Ta holka, co vypadá jako feťák vraždící pohledem jsem já.



Mám ráda svetry (svetry jsou ta nejlepší věc na světě.Takže je vlastně spíš miluju.), kafe, bubnující kapky deště, Nutellu, válení se s friends na dece, běhání po městě ve dvanáct v noci a zpívání si Love will tear us apart, puntíky a proužky, když poslouchám pozdě večer The xx a mám je puštěné tak nahlas, až z toho duní všechno kolem, hlas Kurta Cobaina, podzim, dívání se na stylaře, lidi s podobným hudebním vkusem (ne chyba, ty nemám ráda, ty miluju!), odplupující se lak na nehty, trojúhelníky▲, stříhání rukávů u trička, zavírání očí na koncertech, objetí, oční linky, knížky, elektronický zvuky, ze kterejch mě bolí hlava (vážně! Takový Kap Bambino jsou fajn. ještě šílenější než Crystal Castles.), neplánovaný spontánní akce, lidi s tričkem Joy Division, Weheartit a Tumblr, epilepsy dance á la Ian Curtis, můj sketch book, sušenky a chození v trávě na boso. Tak to vidíte, mám ráda spoustu věcí.
Až moc si povídám se svým mozkem.
Nejsem umělec, ale ráda si na to hraju.
Často brečím.
Až moc objímám mé kamarády.
Píšu sebelitující se články furt dokola i když to nikoho nezajímá.
Měřím asi 157 centimetrů a už asi nevyrostu.
A právě jím chleba s máslem.
Head in the clouds
To je asi všechno, co byste o mě měli vědět.
Zatím.

4 komentáře:

  1. Zdá se, že se objevil člověk s podobně pomatenou myslí (to nemyslím jako urážku, samozřejmě.. naopak je to velká čest, žeáno..). Těším se na další článek, konečně budu mít co ke čtení aniž bych si sama připadala jako totální psychopatka :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tenhle komentář mě vážně potěšil. ^^ I kdybys nenapsala tu poznámku v závorce, tak bych to nebrala jako žádnou urážku. jsem ráda, že jsou na světě lidi, kteří mi rozumí.
      I když jsou vlastně jen na internetu. Stejně je to fajn pocit.

      Vymazat
  2. Ty jo. Bude to znít jako ohrané klišé, ale...úplně se v tobě vidím! Joy Division? Beach House? Last.fm že je nejlepší? Divadlo, filmy... Spřízněná duše seslána z Blogspotu, jen tak dál!

    OdpovědětVymazat

Těší mě vaše slova