07.02.14

obzor

Často jsem přemýšlel, co se jí asi honí hlavou. A k čemu ji to nakonec dovede. Občas jsem se jí zadíval do očí. Byl v nich ale jen klid a ticho. Drobná linka na jejích víčkách stále připomínala vzdálený obzor na moři. (Na jih od hranic, na západ od slunce, Haruki Murakami)
Jedna ze zapomenutých oblíbených vět ukrytých v zápisníku. Už dlouho jsem nečetla Murakamiho, brzy si přečtu Norské dřevo. Těším se.

Chci se jet obejmout někam ke studenému moři, ještě než bude teplo. Víte, jak jsem o tom kdysi mluvila. O Holandské pláži, kde se vše zdálo nekonečné. Třeba bych se tam konečně trošku uklidnila. Zpomalila. Zavřela oči a padala a padala do té známé náruče.
Až moc sním. Poslední dny. Ale dřív jsem taky snila. O věcech.
o kterých už nemusím
snít.

Kdybyste svoje dnešní já viděli v třeba před pěti lety.. byli byste spokojeni?
Já si na tuto otázku pořád nedokáži odpovědět. Ale asi spíš ano. Už jen nevím, po čem jsem toužila před pěti lety.
Do školy jsme měli psát esej na téma Já a můj všední den, když mi bude 35 let. Nechtěla jsem psát. Bojím se, že kdybych takto svá přání a touhy psala po papíře, že by to nikdy nepřišlo. Nebo, že bych to přestala chtít.
A to nechci,
přestat chtít.

Loučení jsou stále těžká a dny neutíkají, když nemám komu vařit kakao, brát peřinu v noci a říkat vše co mě jen napadne. Je jediný.


A stejně se těším na léto, tak nějak vím, že bude moc krásné a nebojím se to říkat nahlas.

13 komentářů:

  1. Zrovna jsem jedno takové loučení absolvovala.. také to nesnáším. Chtít a snít nepřestávej, jsou to jedny z nejkrásnějších věcí, které nám nikdo nevezme. :-)

    OdpovědětVymazat
  2. Já bych se sebou asi spokojená byla, ale spíš mi záleží na tom, jestli jsem se sebou spokojená teď. Já se taky bojím snít o budoucnosti, bojím se, že pak budu zklamaná. Nádherný fotky, opět! :)
    Young, wild and free

    OdpovědětVymazat
  3. Líbí se mi tvůj styl psaní:)
    Něco od Murakamiho bych si chtěla někdy přečíst, ale s mým šnečím čtecím tempem...
    Moc hezké fotky, takové zasněné...

    OdpovědětVymazat
  4. Ty fotky zase, ta poslední.
    Jsi snad jedna z mála lidí, která by byla spokojená se svým já před pěti lety. Já bych se hrozně styděla, kdybych se viděla.
    A psaní o budoucnosti taky nemám ráda, bojím se..

    OdpovědětVymazat
  5. já mluvila o tom, jestli kdyby ti bylo zase o pět let méně a měla bys možnost se tenkrát "poznat" tak jak jsi dnes, jestli bys byla spokojená. Jestli bys mohla říct "ano, moje budoucnost jde hezkým směrem." :)

    všem děkuji za milé komentáře!

    OdpovědětVymazat
  6. předposlední fotka !! byla jsem tam včera s bandou spoluumělců
    na výstavě a šlí jsem kolem toho :) krásné město

    OdpovědětVymazat
  7. Nádherný fotky..:))
    http://the-original-world.blogspot.cz/

    OdpovědětVymazat
  8. MĚJME SE RÁDI!
    tvůj blog, tvé fotografie a tvůj styl psaní mě uklidňují, je mi tady příjemně, děkuju )) těším se na léto

    OdpovědětVymazat
  9. Olomouc, Olomouc, OLOMOUC? :O
    ty jsi odtud? znám tě?
    tolik štěstí mě snad nemohlo potkat, jsi moje hrozně moc oblíbená! ♥

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. prý štěstí :) ale těší mě to!
      bydlím nedaleko od Olomouce a ráda se tam čas od času vracím.

      Vymazat
  10. Vím, o čem mluvíš. Taky bych se bála, že to napíšu a nebude to skutečné. Jednou jsem to napsala a nevyplnilo se to, takže už si dávám pozor...
    A jste úchvatní. Oba. Spolu.

    OdpovědětVymazat
  11. Víš co si myslím... pokud jsou věci, o nichž už snít nemusíš, jsi šťastný člověk.

    OdpovědětVymazat

Těší mě vaše slova