14.01.14

vůně

Vůně , která je něžná jako pohlazení a připomíná doteky nahé kůže. Zní jako staré něžné písně z vinylových desek a zvuky peřin když se převalujete v posteli. Ta vůně co mě dokáže rozplakat a o které jsem tu už mluvila nejméně jednou.
Vlastně se pořád opakuji.
Ve všem, hlavně v chybách a slzách. Už ne znovu.

Dny se vlečou neúnosně pomalu, ještě deset dní než budu zase v bezpečí. Nebudu chtít aby to pominulo, zase chci přemýšlet nad společným posnídáním a ranním sluncem přes žaluzie.
Snad bude leden ještě alespoň chvíli bez bílé pokrývky, moje tělo na to není nějak připraveno. Potřebuji zase květiny a světlo až do večera. taky energii a víc knih, do kterých se začtu a už je neodložím.
Jela jsem vlakem a na cestu svítilo takovéto zlatavé slunce těsně před západem. To jsou chvíle, kdy si říkám, že je svět nejkrásnějším místem ( jen je škoda, když si to v tu chvíli říkám sama, tak ta krása není úplná.)
u know


Valčík na rozloučenou od Kundery byl skvělý, navíc v kombinaci s citronovozázvorovým čajem (i když já zázvor moc nerada.)
Mějte krásnou druhou polovinu ledna! Utíká to, co?

9 komentářů:

  1. Kundera je dobrej. A nebuď smutná!

    OdpovědětVymazat
  2. Citronovozázvorový čaj je božský. ;)
    No jo, ty známé vůně... Uvrhnou nás do světů, o nichž jsme netušili.

    OdpovědětVymazat
  3. jej krásne nápisané. precítene :)

    OdpovědětVymazat
  4. Mám ráda tvoje fotky. A citronovozázvorový čaj taky.
    Ach, vůně!

    OdpovědětVymazat
  5. Vlakom jazdim casto a to svetlo ma stale neprestalo nadchynat, vzdy sa ho snazim zasit do obalu od cestovneho listka, obalky rozpisaneho listu, medzi strany rozcitanej knizky... na horsie casy a nedostatok nadsenia/krasy, ktora tam je, len .. nie vzdy viditelna

    OdpovědětVymazat
  6. teď sem ve vlaku taky víc než by mi bylo milé, ale ráno, když svítá skrz mlhu nad Labem tak je to vážně něco krásnýho
    to místo s tou cestou mezi stromama co spěj a sou vzhůru má tolik potenciálu!

    OdpovědětVymazat
  7. Zase nádherný fotky! Jo, celkem to fakt utíká! Taky vždycky když jedu vlakem, v uších sluchátka a dívám se ven, tak přemýšlím o věem možným. Taky bych se bez toho sněhu obešla, ale zase kvůli lyžím, by mě to mrzelo.

    OdpovědětVymazat
  8. Kunderu musím prečítať, je mi trapne, že ho poznám len z citátov.

    OdpovědětVymazat

Těší mě vaše slova