Někdy se málo poslouchám, jindy se přehlušuji, nic není jisté (bylo vlastně někdy?). Peřiny vypadají jako velká pohoří. Splynout s matrací, splynout se stromy (co všechno ukrývají?), splynout s prachem, splynout s nimi, splynout se mnou.
Jsem bojovníkem proti nostalgii a bojovníkem za lívance k snídani, s pomerančem a skořicí. Před několika lety jsem četla knihu o dívce s pomeranči, pamatuji se, že byla hrozně milá a jednou si ji chci přečíst znovu.
šípky jsou jako korálky
Někde uvnitř se snažím hledat (něco), abych to potom všechno vložila do fotografií a drobných obrázků, ale mnohdy je skořápka tak pevná, že nelze prorazit.
