přímo nad tebou

Takové milé dny za mnou! Nebylo lehké se s nimi loučit.

Jaro začalo! Po osmé jsem zavírala oči za zvuku písní Vypsané Fixy a byla jsem chráněna tou nejmilovanější hradbou a náručí. Chci pro tebe rozstříhat, vymazat a zakopat všechny skvrny, které ti křižují oblohu. Všechny.

Přijely naše milé dívky, jejichž jména začínají na B. a byly to dny plné jídla, vína, milých věcí a úsměvů! Je krásné probudit všechny lívancemi a ještě krásnější je pak společně všechny sníst. Jaké by to bylo tak žít navždy?

Jsem však stále unavena sama sebou a přála bych si moci zůstat dnes doma. A upéct něco moc dobrého a taky si nemuset oblékat kabát ani bundu. Nakreslit tisíce obličejů a hledat v nich ten tvůj. Dočíst knihu a dokončit vše začaté. Vidět se s J. . Bydlet v antikvariátu a mít bezedný kelímek toho pečeného čaje, který jsme pili napůl (nebo možná spíš na tři čtvrtě a čtvrt, omlouvám se.)

Můžeme zůstat v sobotu doma, udělat si milou večeři a kouknout se na novou vlnu. Tolik mě znáš, Nejdražší!

menšit se

Dnes je mi 18 a já si připadám jako menší a menší stvoření a mám pocit, že svět se čím dál víc zvětšuje.

Občas si nejsem jistá vůbec ničím, vše se jeví tak zčásti skrytě. Jsou mi líto různé věci a třeba je vážně všechno tak, jak má být. Things are the way they have to be, nebo ne? Nejdražší, kéž bys tu teď byl. Jsem na tebe tolik pyšná.
Chci se nastěhovat na dlouhou dobu do milé kavárny a vypít všechny dobré čaje a dát si spoustu kávy a několik kusů těch výborných dortů a koláčů. A konečně tam dočíst Murakamiho, tentokrát si nejsem vůbec jistá, jestli se mi líbí nebo ne, ale něco mě nutí číst dál a dál, i když ta kniha není vůbec ve stylu mému srdci blízkém.

Přijela mi dnes 3 milá překvapení v podobě mých drahých přítelkyň a já je mohla pohostit mým rychlo obědem a projet se k přehradě a to bylo tak hrozně krásné. Narozeninové dny by měly být takové.. takové spontánní a plné překvapení.

Dnešní slunce jsem se rozhodla brát jako to první jarní.

ploužák proti všem přízrakům

kameny
a oceány v těle
se znenadání objevují (jak jen to je občas jednoduché). všechno těžkne a třese okolím a já přemýšlím, zda to ti lidé na nádraží, co stojí kolem, někdy mají také. je jich taková spousta, kolik životů tudy projde a kolik toho možná mají společného.

Potřebuji vždy zahřát
a dostat tulipán, ten nejkrásnější od Nejkrásnějšího.

Jsem tak moc často taková, jaká jsem nikdy nechtěla být a tak moc často chci být schovaná v peřinách a změnit se na malé lišče.

Monikino kino je moc ádherná hudba! Taková čistá krása. Ta slečna tak příjemně zpívá a hudebně mě to celé tak nějak objímá, ve chvílích, kdy mám ruce tolik studené.

Bojím se, že je občas někdy něco občas až moc jednoduché (a že měl Hrabě pravdu, a opravdu se vše na světě neustále mění) a vše se může změnit během jediné sekundy, aniž by to kdokoliv byl očekával předem.

Ale venku už je více světla a první jarní slunce vše uklidní.

fragmenty