live!

Zase mám osamělá rána, osamělé noci i večery. Po těch pěti dnech se zdají ještě osamělejší.
Vždycky se to nějak změní. není to lepší, ani horší. Jiné. Jen tak. Máme jméno pro naši kočku a jasnou představu o našich zdech.
Hlaďte se řasami, je to hezké. A nechte slunce kreslit přes žaluzie proužky na vaše těla. Chybí mi to jedno jediné kakao a autobusy co nejezdí. Chybí mi teplo a rozostřená světla na poli. Roztomilosti jsou pryč, ale jen na chvíli.

Děkuji.

♥

(je hezké říct si něco jako nikdy jsem nebyla šťastnější)

Dohnala vás někdy nějaká vůně k (hezkému) pláči?

take me home

čistě vyprané prádlo

oční víčka 
krása spánku
teplé tváře
krása všeho.

Víte, že jsou řasy strašně něžné věci? A taky povlečení a světlo pronikající přes žaluzie.
Nebo taky světla pouličních lamp vnikající do malé kamenné stavby na autobusové zastávce. Interpol hrají a není zima. Vůbec.
Auta projíždějí a je ticho.
Úplné.
čas je zastaven
(trošku)

(u)let(ět)

Síla větru odnášela ze stromů spousty listů, které pluly nade mnou jako obrovská hejna ptáků. Bylo jich tolik. Jen tak jsem stála pod tím vším a měla chuť křičet "Ne, ještě ne! Prosím. Neodcházej"
Snad mi podzim jen tak nezmizí.

Děkuji za tanec.

Tančíte rádi? Já asi ne, ale je to hezké. Moc.
Každý malý pohyb mi ho připomíná, tak moc si přeji aby tam byl.
Jenže
není.
Bude.

 něžné víkendy a týdny plné čekání.
je to hezké.
vše.

+ (a jedna lovely píseň!)

Kdybych uměla psát básně, tak je o tom napíšu

Je hezké, když si v autobuse nějaké dítě čte. Připadá mi, že děti už dnes moc nečtou a to je velká škoda.
Venku je barevno a rok mi už vůbec nepřijde jako dlouhá doba. Jsem rok a něco tady, prožívám další podzim, který je tak odlišný a přece něčím stejný jako ten minulý. Je dobře, že čas rychle utíká? Jak kdy. Jak v které okamžiky. Víkendy teď bývají kratší než jindy. Krásnější, ale kratší.

Mám ráda protančené čtvrtky. Už je to rok co jsem byla ztrápená, že přijdou už za rok. A teď z nich mám radost. Velkou!

to ticho.

.

Je to hezké..
probouzet se
usínat
jíst
skládat origami
lehat si na silnici
jezdit vlaky a autobusy
padat
usmívat se

spolu

Everything in it's right place

Zlaté podzimní slunce, když se vracím domů a padající listy v paprscích, když jsem v parku.

Doufám, že přes podzim posbírám ty ztracené chvíle a spojím je. udělám zase něco většího. Můj 365 projekt zemřel, snad bude nový. Snad bude spousta nových věcí.

Už jen pár dnů.

Propadám se do zvuku Radiohead (miluji je! více než předtím!), v hlavě zase padám do bazénu a dno se neobjevuje a neobjevuje (zde nefungují žádné fyzikální zákony) a těším se na všechno. Opravdu.

A nechci zraňovat. Nikoho. Nikdy.

říjen začíná

láska