"Víš . . ., když je člověku smutno, má rád západy slunce . . ."
"Tedy v ten den, kdy jsi viděl západ třiačtyřicetkrát, bylo ti tolik smutno?"
Ale malý princ neodpověděl.
Ta kniha je tak krásně poetická, nerozumím, proč se mi před lety tolik nelíbila (a nebo možná rozumím. však víte.)
Půjčila jsem si Orwellovu Farmu zvířat v angličtině, hlavně kvůli tomu, jak moc v ní někdo podtrhával a psal si do ní poznámky. Nedá mi to a často přemýšlím kdo to byl. Co dělá teď? Je to muž nebo žena? Proč si podtrhnul zrovna tohle a ne tamto? Jaké byly jeho první Vánoce a zdalipak měl štěstí v lásce?
Midi Lidi byli skvělí, byl tam se mnou když hráli Koupelnu a vlastně i mimo ni (nosíme se v myšlenkách). Dnešní večer - roztomilý večer!
Ranní vzduch, terasa někde na okraji Brna a The Doors je pěkná kombinace.
Mám radost když má někdo radost, ale nikdy bych nemohla mít radost z toho, že ji někdo nemá. Mrzí mě, že si tohle někdo může myslet a že jsem pořád tak lehce zranitelná (měla bych být přece silnější a silnější!). A je mi úplně jedno, jestli pořád čte mé myšlenky nebo už ne.
Je mi hezky. Opravdu. Moje nálada je podobně adorable jako Malý Princ a mám chuť se usmívat a všem vyprávět jak je můj milý milý.
